Největší americká špionážní agentura CIA podporuje pomocí své dceřiné společnosti In-Q-Tel řadu firem vyvíjejících špičkové technologie. In-Q-Tel se s více než třemi sty miliony dolarů podílela či přesněji stále ještě podílí na aktivitách začínajících firem působících v Silicon Valley. A to proto, že se tyto společnosti účastní vývoje technologií, které jsou pro CIA zajímavé, jakou jsou kamerové systémy, skenery umožňující vstup na základě rozpoznání detailních rysů obličeje nebo mapové vyhledávače. In-Q-Tel byla rovněž akcioářem společnosti Keyhole. Její vizualizace map ve 3D a vysokým rozlišením byla tak dokonalá, že firmu v roce 2004 koupila společnost Google (kupní cena je dodnes tajemstvím), která na ní postavila svou službu Google Earth.

Co se týče Pákistánu či Íránu, je vše jasné. V rámci režimu podporujících teroristy tajné služby intenzivně odposlouchávají telefonní hovory, monitorují e-mailovou korespondenci a kontrolují sociální sítě. Hned po nich se ale zajímá o státy, jako je Saúdská Arábie, Čína či Německo. Důvod? náš soused slouží jako tranzitní země pro teroristy. V Německu žili navíc dva z atentátníků, kteří provedli útoky z 11. září 2001. Národní bezpečnostní agentura je ale stejně aktivní i v USA, ačkoli tím porušuje čtvrtý dodatek americké ústavy. Ten má totiž občany chránit před sledováním ze strany úřadů.

Jen hrstka špičkových agentů ve Washingtonu takzvaně super uživatelů má oprávnění dovědět se, na jakých projektech pracuje jim podřízená tajná služba. Neznamená to ale že se to takový superuživatel skutečně dozví jeden z těchto vysoce postavených činitelů řekl deníku Washington Post jakým způsobem byl informován o projektech na nichž se podílela jeho tajná služba. Musel si sednout do tmavé místnosti. Kde byl jen stůl, židle a televize, na obrazovce se postupně objevily všechny právě probíhající projekty. Poznámky si dělat nesměl. V jednu chvíli toho bylo na něj moc a tak vykřikl: "Stop!" Pak místnost ve zmatku opustil. "Nedokázal jsem s na nic vzpomenout," tvrdí.

Je to nejstarší tajná služba na světě a papež je jejím šéfem kongregace pro nauku víry, která založila katolickou církev v roce 1542, mezi lety 1981 a 2005 vyřídil kardinál Joseph Ratzinger, který se později stal papežem Benediktem XVI. Jejím posláním je shromažďovat informace o kriticích církve a kacířích. V jejím čele stál od prvních let, kdy byla zřízena až do roku 1602 velký Inkvizitor, který tehdy mohl vynášet i rozsudky smrti. Kongregace existuje dodnes a má za úkol také oficiálně "podporovat a chránit nauku víry a zvyků v celé Katolické církve".